Jakoby nestačilo skupování médií
Dnes ale zdaleka nejde jen o problém skupování médií oligarchy. Do světa digitálních médií vstupují státní zájmy i tajné služby. Ruské trolí farmy, čínské dezinformace a dohled nad internetem v Číně, podnikavci typu Cambridge Analytika na západě. Státní organizace a někdy i soukromé firmy, na výkonných superpočítačích chrlí dezinformace v masovém množství, kontrolují chování uživatelů na internetu. Nebo se snaží ovlivnit veřejné mínění v zahraničí, snaží se změnit rozhodnutí cizí vlády (u nás to byla např. diskuse o radaru v Brdech). Jiní, jako již zmíněná Cambridge Analytika, prodávají vládám služby na manipulaci referend a voleb (data jsou zlatým dolem současnosti). Dělají to pomocí dat posbíraných ze sociálních sítí, výrobou politické reklamy, kterou jednotlivým uživatelům těchto sítí zpětně posílají jako cílenou politickou reklamu. Mnoho uživatelů, neznalých nových technologií, všechny ty bláboly čte, diskutuje a šíří do svých sítí ke svým kontaktům. Čtením zmanipulovaných informací takový lidé získávají záměrně vybrané a zkomolené názory o světě. Zkomolené podle toho, kdo si je zaplatil, a co tím chtěl dosáhnout (Cui bono).
Celý ten nový světový mechanismus vzniku a distribuce informací, vytváří nepříznivé klima pro svobodu a kritické myšlení lídí. Vede k tomu, že svobodný typ společnosti používající k vládnutí demokracii (rozdělení a vyvážení moci), se stává ohroženým druhem na planetě. Pokud s tím něco rychle demokratické společnosti neudělají, zahynou postupně jejich civilizační vymoženosti na úbytě.
Zatímco čínské a ruské úřady filtrují veškerou elektronickou komunikaci (z Číny si domů nepošlete ani email), na svůj internet žádné svobodné informace pouštět nechtějí. Namísto toho mají celé armády cenzorů a tajných policistů a budují celý ten nový technologický dohled nad svými občany (kamery, čidla, mobilní data, sociální kredit, …). Takové státy také neúnavně vyvíjejí rozsáhlé aktivity, které mají poškodit konkurenční státy. Pomocí šíření dezinformací, zaséváním strachu a nejistoty mezi obyvatelstvo, se snaží narušit jejich společnosti. Takto oslabené státy jsou pro ně snadnější kořistí. Věci došly v tomto směru už hodně daleko. Hlavní rozdíl mezi minulostí a dneškem, je množství takto vytvářených informací a specifické zaměření na každého, kdo se do dezinformační sítě chytí.
Dnes je situace v mnoha směrech horší, než v době v době studené války. Lži se šíří po sítích rychlostí světla a na všechny světové strany. Na počítačích se dají vytvářet relativně levně a rozesílat v miliardách kopií. Takový stav je pro svobodné státy velkým ohrožením jejich dosavadního způsobu života. A nejen pro ně. Dopady to časem bude mít i na samotné původce dezinformací. Svobodné země tedy buď najdou adekvátní formy sebeobrany, nebo budou trpět čím dál víc. Jednoho dne se mohou probudit v područí tyranů úplně nových druhů. Nejen států nebo politických šílenců, jako v minulosti. Nastupují totiž nové možnosti kontroly a útlaku. Zrodili se také globální mediální toreadoři, kteří stará pravidla/zákony nijak moc nerespektují. A státy nemusí odolat pokušení, masivně zneužívat technologií ke špehování a neustálému dozoru. Čteme o tom dnes a denně.
Pokračování zítra
